14 + 1 slovních her, které venku zabaví dítě i vás
Aby nás během korona doby nezahubil nedostatek kyslíku, chodíme se synem na procházky. Já okukuju proměny přírody, můj destiletý prepuberťák se otráveně plouží za mnou a myslí jen na to, aby se mohl vrátit k Minecraftu, Minecraftu, Minecraftu.
Naštěstí i jeho baví slovíčkaření a vtípky, takže si to nakonec spolu venku užijeme. Skládáme uhozené básničky, vyprávíme si drsné mikropohádky a hrajeme slovní hry. Třeba vám některé přijdou vhod.
- Co mi to připomíná
Jak se to hraje: Střídáte se v asociacích, tedy slovech, mezi nimiž existuje významová souvislost. Čím rychleji, tím lépe!
Příklad: Růže – vůně – les – mraveniště – kopec – Jeseníky – prázdniny – škola – vánoční stromek – cukroví – čokoláda. - Kdo zná víc?
Jak se to hraje: Určete si téma, třeba hlavní města (značky aut, filmové hrdiny, houby, pohoří apod.), a pak střídavě říkejte názvy.
Příklad: Madrid, Vídeň, Bern, Tokio… - Jak dobře se známe
Jak se to hraje: Řekněte něco o sobě a druhý hádá, jestli je to pravda. Nabídněte tři varianty, z nichž jen jedna je pravdivá. Poté se vystřídejte. Ví vaše dítě, že rádi pijete slivovici a v šesté třídě jste ve škole propadali?
Příklad: Nejraději jezdím: a/ výtahem, b/ autem, c/ na koloběžce - Jel/a jsem do Afriky
Jak se to hraje: V každém kole přidáváte k úvodní větě jedno nové slovo, přičemž zopakujete, co už bylo řečeno. Upřímně, hru můžete uvést jakkoliv: Dědeček se vydal do města a nakoupil tam… Lev utekl ze ZOO a sežral…
Příklad: Jel jsem do Afriky a vzal jsem si s sebou lyže. Jel jsem do Afriky a vzal jsem si s sebou lyže a okurky. Jel jsem do Afriky a vzal jsem si s sebou lyže, okurky a psí boudu… - Šokující příběh
Jak se to hraje: Střídáte přidáváte jednotlivá slova a až je věta hotová, začnete vymýšlet další. Budete se divit, jaké „drama“ vznikne.
Příklad: Petr s melounem v ruce plul na mraku, přitom mu spadly krátké kalhoty, a meloun se vznesl do vesmíru… - Kdo/ co jsem?
Jak se to hraje: Rozmyslíte si v duchu, co jste zač, a dítěti prozradíte jen, jestli jste člověk, zvíře nebo věc. Na otázky pak odpovídáte pouze ano/ne. Samozřejmě se pak v hádání prohodíte.
Příklad: Jsem zvíře. Žiješ v ČR? Najdu tě v parku? Máš srst? Viděl(a) jsem tě někdy?… Jsem krtek. - Obchodní zástupce
Jak se to hraje: V duchu odříkáváte abecedu. Dítě vás zastaví a zjistí, jaké písmeno si vylosovalo. Pak musí říct, jak se jmenuje, s čím obchoduje a kde žije. Potom jste na řadě vy.
Příklad: Jmenuji se Čenda, obchoduju s čepicemi a bydlím v Číně. - Naštěstí a bohužel
Jak se to hraje: Dítě řekne jakoukoliv větu, na kterou vy navážete s další, začínající slovem „naštěstí“. Pak pokračuje potomek a uvede svou větu „bohužel“. Čím budete vynalézavější, tím barvitější bude výsledek. Příklad: Zloději vlezli do domu komínem. Naštěstí nevzali babiččiny šperky. Bohužel se v tu chvíli vrátil dědeček domů. Naštěstí zloděje napadlo slušně pozdravit. Bohužel dědeček jednoho z návštěvníků poznal… - Slovní fotbal
Jak se to hraje: Rádi hrajeme fotbal v obměnách: se slabikami místo písmen, v angličtině, s cizími slovy, na nějaké téma (rostliny a stromy) nebo se zákazem slov končících na –a nebo –e.
Příklad: základní verzi znáte (sliz, zombík, kus, sopel, …), obměny si jistě umíte představit - Pozpátku
Jak se to hraje: Řeknete pozpátku slovo, dítě musí hádat které. Dejte pozor, aby nebylo dlouhé, hrozí pak zavaření mozkových závitů (vašich) a stávka (dítěte).
Příklad: kard (drak), čuotok (kotouč), anižab (bažina) - Střílečka
Jak se to hraje: Vyberte, jaký typ slov budete říkat, a střídejte se. Můžou to být slovesa, anglická slovíčka, podstatná jména rodu ženského. Cokoliv jednoduchého, co vám dovolí být rychlí.
Příklad: plavat, motat, růst, papat, … - Slova začínají a končí
Jak se to hraje: Říkejte slova, která stejně začínají (roz-, vy-, ná-, pra-, do- apod.), podobně znějí (-let-, -nos-, -stup-, -vod-), nebo končí (-ník, – ař, -ec, -árna, -ka, -oun, -isko). Jde hlavně o hravé hledání, ne o gramatiku!
Příklad: –pis- … dopis, nápis, pisatel, pisálek, rozpis; -árna… lékárna, pekárna, cvokárna, kovárna… - Hádání slov
Jak se to hraje: Myslíte si nějaké slovo (podstatné jméno) a řeknete jeho první písmeno. Dítě přidá další (podle toho, jaké slovo se domnívá, že právě skládáte). Pokračujete vy a pak opět dítě. Podstatné je, aby každý z vás vždy věděl, jaké slovo dává dohromady. Kdo jako první složí smysluplný výraz, má bod.
Příklad: K(oule) – kr(ocan) – kra(bice) – kras(avec) – krasl(ice); m(ravenec) – ma(tka) – mak(ovice) – maka(k) – makač(ka) - Na rozmarného krále
Jak se to hraje: Střídáte se v roli v krále (tady by se jeden člověk navíc hodil, ale jde to i ve dvou), který svým poddaným sděluje svoje přání – chce večeři, vybrat dárek královně, pořídit vzácného zpěvného ptáka, přinést ovoce z královské zahrady apod. Problém je, že vždy má nějaký problém – nesnese, aby se v názvu jídla vyskytovala určitá samohláska, pták nesmí mít ve svém názvu konkrétní samohlásku, u ovoce králi vadí červená a žlutá barva. Dítě i vy (teď už v roli poddaného) se panovníkovi snažíte poradit, dokud nevyčerpáte všechny možnosti.
Příklad: Král chce doporučit pohádku, jejímž hrdinou je zvíře – Medvídek Pú, Krteček, O neposlušných kůzlátkách…
A pak jsou tu jazykolamy. Nejsou to tak úplně hry, nicméně body se při vylovení bez zaškobrtnutí dají sbírat také. Pokud nevystačíte se třemi, čtyřmi nejznámějšími (pštrosem a jeho rodinou, stříbrnými stříkačkami, olejující Julií, kaplanem v kapli), na internetu najdete spoustu odkazů s vypečenými tipy, někde i vysloveně pro děti. Náš nejoblíbenější je Pudl prdl pudr.
