Dárek, k jehož vytvoření stačí znát abecedu

Představte si, že byste kromě kytice předali partnerce či partnerovi, mamince nebo tátovi k narozeninám upřímné osobní přání. Přání v podobě dopisu, kde by se obdarovaní dočetli, jak moc je milujete a vážíte si jich.

Milá slova od někoho, koho máme rádi. Co může udělat větší radost?

Jak to tehdy bylo fajn

Váš partner se dočte, jak rádi vzpomínáte na první společnou dovolenou, snídaně na pláži, kdy jste při čekání na východ slunce popíjeli voňavou kávu a přikusovali čokoládové croissanty. On o čemsi zapáleně hovořil, vy jste mu viseli na rtech a říkali jste si, jak roztomile vypadal s těmi kousky čokolády na bradě. Odpoledne jste se sice poprvé pohádali – byla to nějaká hloupost, ale to nádherné usmiřování, jaké pak následovalo… Na to nedá zapomenout.

Víkendy na chatě, pravidelná rodinná procházka o Štědrém dnu, den, kdy jste přinesli ze školy s brekem dvě pětky naráz a doma vás utěšovali, že příště to dopadne líp. Jak moc jste byli mámě nebo tátovi vděční, že vás nepotrestali. Že byli vlídní a chápaví, a když už vám zatrhli počítač nebo dali domácí vězení, vždycky to byl spravedlivý trest… Anebo nebyl? Kdoví, možná potřebujete zmínit i některé hořké chvíle, kdy vám ukřivdili… Vždycky je lepší promluvit, než v sobě něco dusit.

Co když nejste zrovna psaví?

Někteří lidé nemají čas, další neradi píšou. Blednou hrůzou při pohledu na prázdný wordový dokument v počítači a děsí je představa, že ho mají zaplnit souvislým text. A je jedno, jestli má jít o zprávu pro šéfa nebo e-mail známému. Psaní je pro ně boj
– s gramatikou, stylistikou, ale někdy ještě víc s vlastním strachem, studem, nechutí nebo bůhvíčím ještě. Nemají šanci ho vyhrát, aspoň si to myslí. Nakonec poslepují, co je nutné, a oddechnou si. Žádná radost, jen úleva a doufání v mír do další války.

V práci se nadřou na klávesnici dost, takže psaní v osobním životě je pro ně naprosté tabu. K narozeninám píšou „všechno nejlepší“, k Vánocům přejí „šťastné a veselé“, na sociálních sítích jen sdílejí posty jiných. Osobní dopis? Strašit se smí jen o Halloweenu!

Poznáváte se? 

Jestli ano, s osobním psaním vám ráda pomůžu. Žádné fráze, okázalé řeči, plané tlachání, patos, bodré vtipnosti – jen to, co chcete opravdu říct, upřímně a od srdce. A je na vás, jestli se rozhodnete poslat ho na papíře, anebo v e-mailu. Vyzkoušíte to? Můžete napřed kouknout, co už jsem napsala.

Pro koho dělám